Jak vypadá připravené prostředí v mateřské škole?
„Jen pomocí svobody a vlastních zkušeností z okolí se může člověk rozvíjet.“
Marie Montessori
Výchova a vzdělávání probíhá ve smíšených třídách, věk dětí 3 – 6 let. Děti se tak lépe a přirozeně učí jedno od druhého, navzájem se inspirují, učí se domlouvat, oceňovat práci druhých, ohleduplnosti a respektu k individuálním možnostem každého. Mladší děti pozorují starší, mají tak možnost podívat se dopředu a vidět, co bude následovat. Starší děti mají příležitost upevnit své dovednosti a vědomosti tím, že se o ně podělí s mladšími dětmi, tím si sami ověřují a utužují svoje znalosti a dovednosti. Důraz je zde kladen na vyjadřování a respektování potřeb, citů a pocitů, na klidné řešení konfliktů.
Děti do 6 let mají mimořádnou sílu a schopnost, jedinečnou v celém dalším životě, přijímat poznatky ze svého okolí pouze samotným bytím, učit se z potřeby své vnitřní síly a vnitřní motivace. Aby byly děti v tomto věkovém období šťastné a spokojené, musí mít možnost zkoumat a poznávat vše ve svém okolí, všeho dotknout. Prostředí v mateřské škole Montessori umožňuje dětem volně a bezpečně se pohybovat, zkoumat, dotýkat se, manipulovat a experimentovat. Poskytuje jim svobodu při volbě vybrat si vlastní práci bez zbytečného zásahu dospělého, ale také je učí přijmout za svoji volbu zodpovědnost, dodržování domluvených a pochopených pravidel. Takovéto prostředí podporuje rozvoj samostatnosti, vlastní iniciativy, soustředění a sebediscipliny.
Skříňky a police jsou bez dvířek, ve výšce dítěte, každá pomůcka má své stálé místo. Pomůcky jsou pouze v jednom provedení, což vede u dětí k rozvoji tolerance, trpělivosti a komunikace. Musí se domluvit nebo počkat, až kamarád práci dokončí. Děti mají k materiálům volný přístup, mohou si vybrat, co se jim líbí, a pracovat tak dlouho, dokud materiál vzbuzuje jejich zájem. Když práci ukončí, vrátí ji na polici, kde je připravena pro další dítě.
Připravené prostředí ve třídě mateřské školy je rozdělené do těchto oblastí:
- Praktický život obsahuje cvičení praktického života pro osvojení koordinace a získání samostatnosti v každodenním životě. Jedná se o činnosti, které dítě zná z rodiny.
- Smyslová výchova umožňuje rozvoj a tříbení smyslových vjemů, pomocí nichž dítě objevuje a zkoumá prostředí kolem sebe.
- Jazyková výchova obsahuje příležitosti k rozvoji řeči, slovní zásoby, komunikace, podpora jejich přirozeného zájmu o čtení a dovednosti pro psaní. Neodmyslitelně sem patří také knihovna a čtecí koutek.
- Matematika navazuje na zkušenosti se smyslovým materiálem pro konkrétní vyjádření množství a základních početních operací.
- Další rozšíření do oblastí zeměpis, přírodověda (zoologie, botanika) a umění, hudba a pohyb. Jedná se o aktivity k tematickým okruhům pro zprostředkování a utřídění dalších informací o světě pomocí praktických činností, vlastního prožitku a materiálů se smyslovými podněty.
Svým pojetím celý systém Montessori vzdělávání poukazuje na důležitost učení v souvislostech, propojenosti všech oblastí tak, jak vše přirozeně souvisí se vším a že vše se odehrává v jednom vesmíru. Dítěti pomáhá pochopit řád světa, najít si v něm své místo, respektovat a ctít své okolí.
Každá oblast obsahuje zajímavé materiály a pomůcky, některé jsou stálé, jiné učitelé vyměňují. Při práci s pomůckou může dítě samo svoji práci zkontrolovat nebo přijít na chybu. Nezapadá-li nějaká část nebo je navíc, dítě samo pozná omyl a hledá nové řešení. Učitel – průvodce je mu oporou a nabízí pomoc až ve chvíli, kdy si ji dítě vyžádá. Ve smyslu známého hesla „Pomoz mi, abych to dokázal sám“.
Ukázky z oblasti smyslové výchovy
Důležité principy pedagogiky Montessori pro předškolní období
Pomoz mi, abych to dokázal sám, v tomto systému znamená, že je bezprostředně orientován na dítě a plně zohledňuje jeho potřeby a požadavky. Dítě je zde vnímáno jako plnohodnotný člověk, kdy je třeba dbát na jeho osobnost, pomáhat rozvíjet jeho vůli, podporovat samostatnost a tvůrčí myšlení. Má právo na spontaneitu a svobodný vývoj. Úkolem dospělého je ukázat mu možnosti. Dítěti je potřeba pomoci překonávat překážky a ne se jim vyhýbat.
Senzitivní fáze ve vývoji dítěte, jsou zvláštní období zvýšené vnímavost k získávání určitých schopností a dovedností. Trvají jen určitou dobu a nenávratně se zakončí, ať už jsou využity nebo ne. Období senzitivní fáze ve vývoji dítěte je vhodné maximálně využít pro osvojování určitých vědomostí a dovedností, protože se je dítě v odpovídající citlivé fázi naučí nejsnáze, s nejmenší námahou a energií. Nejvýznamnější citlivost ve věku do šesti let je citlivost smyslového vnímání (0 – 5,5 roku), citlivost pro řeč a jazyk (0 – 6 let), citlivost pro pohyb a chůzi (0,5 – 4 roku), citlivost pro včlenění do společnosti (2 – 6 let). Objevuje se senzitivita pro společný život mezi dětmi. Dítě se začíná cítit a jednat jako součást skupiny.
Absorbující mysl Montessori popisuje u dětí jako zcela jinou formu získávání poznatků než má dospělý. Nazývá to pojmem „absorbující duch“. Dítě v prvních letech života vstřebává podněty ze svého okolí lehce a s mnohem menší námahou než dospělý. Tento absorbující duch umožňuje dítěti, aby podněty z okolí nasával lehce jako houba vodu.Toto nasávání se děje zcela volně a zůstává nevědomé.
Polarita pozornosti označuje maximální koncentraci dítěte na určitou práci; pokud je dítě takto zaujato, nemá být vyrušováno a má mu být poskytnut dostatek času, aby práci samo dokončilo.
zdroj: autor článku Jana Smolková,
fotografie z prostředí MŠ Montessori Na Vyhaslém v Kladně v rámci projektu Šance pro vaše dítě, realizátor projektu Společnost Montessori ČR
